Návrat do Kunovic aneb MČR 2008

Naposledy bylo Mistrovství České republiky na půdě Slováckého aeroklubu v roce 2001. Po sedmi dlouhých letech se tento závod vrátil na tradiční místo let devadesátých. Letos v Kunovicích soutěžila nejen čtyřčlenná družstva ve skupinové akrobacii, ale také dvoučlenné týmy free style. Od roku 2001 se na letišti v Kunovicích lecos změnilo. Pro nás, kteří zde několik let nebyli bylo příjemným překvapením nové zázemí umístěné přímo na doskokové ploše. Budova obsahuje prostornou balírnu, restauraci a místo na posezení. Toto vybavení je situováno tak, že parašutista najde vše na jednom místě.

Pořadatelé vzhledem k přihlášených 10 týmů čtyřek a třech týmů Free style omezily na pátek 22.8. tandemové skákání, takže závody nebyly rušeny a první den se odskákalo 7 kol. Losování se převzalo z NSL, stejně jako v Českém poháru, takže ve čtvrtek večer se losovalo jen pořadí týmů.

Iniciátorka soutěže Free style měla zpoždění, čehož se podle mého názoru nesportovně využila dvě zbylá družstva a chtěla letošní účastnici Mistrovství světa nepřipustit k soutěži. Neznám a ani nechci komentovat jejich motivace, ale rozhodně to není dobrý začátek pro rozhýbání uměleckých disciplín. Trochu více sportovního ducha by asi neškodilo. V pátek ráno proběhlo slavnostní zahájení za účasti zástupců města Kunovic, Slováckého aeroklubu a výrobce letadel. Od devíti hodin se již začalo se závodem. Do večerních hodin se podařilo udělat sedm kol.

Od začátku se vedení ujal v kategorii AAA tým Skyservice, který obhajoval poslední 3 tituly. Ze začátku se za nimi držel tým Bad Boys ale po třetím kole bylo jasné, že když „ Lyže“ neudělají chybu tak „ Hajzlové“ i při velice dobrém výkonu jejich pozici neohrozí. Třetí příčku si zabral tým PB Fire a oba hostující týmy ze Spojených Arabských Emirátu je neohrožovaly.

V kategorii A se na první příčce hned po startu uvelebili Fast Arrows, s posilou Roberta Chromého. Velice dobře si vedli Crazy Dragons, kteří původně chtěli startovat v Rookies ale vzhledem k tomu, že byli jediný tým, museli se přihlásit do vyšší kategorie. Ze začátku měli stejně bodů jako All 41, ale konec dne je zastihnul již na druhém místě. Jejich kouč Jarda Smitka jim večer před závodem vysvětlil jak se skáčí jednotlivé bloky. Obdivuhodná disciplína týmu se jim vyplatila.

V soutěži Free Style se na čelní pozici usídlila hned Martina Rydlová se svým mužem Ondrou. Rosina Kašičková s Monikou podávaly také velice slušné výkony a obsadily druhou příčku před týmem Eva Hepnerová s Hynkem.

Druhý den byl ve znamení špatné předpovědi počasí, takže se radši začalo již v osm hodin ráno. Poslední kolo bylo doskočeno krátce po poledni. Sobotní den již na pořadí týmů v obou kategoriích již nic nezměnil. Výkon vítězného družstva 14,6 bodu na seskok je z kategorie světového průměru. Tím si myslím, že jsme překročili další hranici pro cestu našich RW disciplín na světové kolbiště.

Slavnostní nástup proběhl v brzkém odpoledni. Jediným nedopatřením této soutěže byla absence medailí a diplomů. Slivovice a věcné dary jsou sice pro závodníky příjemným zpestřením, ale památka na proběhlou soutěž to bohužel není.

Závěrečný večírek, okořeněný rautem, promítáním seskoků a břišními tanečnicemi se podle mého názoru vydařil. Akorát asi vzhledem brzkému ukončení soutěže se někteří závodníci rozhodli odejet bez tohoto povyražení.

Na závěr nezbývá poděkovat všem organizátorů (nejen Petrovi Šťastnému, Jirkovi Tomaňovi) za zdařilou soutěž. Stejně tak je potřeba vyzdvihnout tým rozhodčích (Vach, Svozil, Rozsypálková, Pavlíček, Červenka) doplněných Johanou z Rakouska na Free style.

Výsledky najdete taky zde.
Výsledková listina s free fly zde

Výsledky na mezinárodní úrovni najdete v této tabulce.

Gejza

Kategorie AAA

Kategorie A

NZK napsala jako obvykle neuvěřitelný článek, dovoluji si uveřejnit jeho závěr

Komentář NZK

***Jako bonus tentokrát nebude kvíz, ale pár řádků o nutnosti ochrany kameramanů:
Jak jsem už zmínila v článku, cenu nejlepšího kameramana si vyskákal Petr „bořík“ Brož z teamu Skyservice RW. Je potěšitelné, že rozhodčí tato ocenění udělují, ačkoli hodnocení výkonu videomana je složitější a mnohdy rozhoduje subjektivní dojem.
Jací vlastně jsme, my, kteří hledáme neznámé stupačky a madla nad dveřmi letadel, trpíme relativními větry a balancujeme na hraně neviditelné jámy, která poskakuje nad našimi padajícími performery? My, s věčnou dveřní modřinou na noze a uslintanou bradou od mačkání spouště fotoaparátu ústy? Nejsme uvázaní v jednom týmu, ale můžeme lehce prostituovat - suplovat kameramany ostatních a stavět mezi nimi mosty, být všech a ničí. Stíhá nás syndrom zneuznaných umělců. Jsme pátým členem čtyřky. Přátelé, je vůbec možné být pátým členem čtyřky? Pohybujeme se v úplně jiné dimenzi. Ve světě různě širokých rybích očí, modrých a červených světýlek, nabíječek a cinkání kamery. Jsme trochu nad věcí, někdy i pod ní. Čtyřka totiž nikdy nemá všech pět pohromadě (mimo pár horkých chvilek těsně po výskoku) a i my sami máme pohromadě jen čtyři někdy dokonce i tři nebo dva. Obvykle nejsme na záběru vidět kromě vzácných okamžiků ultrarychlého otevření, kdy část z nás je vidět ale hlavně na záznamu slyšet.
Kvalitní ať už tréninkový, ale zejména soutěžní záznam se všemi gripy je brán jako běžný stadard. Vzrušení způsobí pouze a jen záznam, na kterém je „něco špatně“ a teamu nejsou uznány body, které sice udělal, ale jsou jaksi mimo obraz a tedy nejsou uznány. V kopané se tomu říká „vlastňák“. Ať už to je selhání videotechniky, nechtěné rozhození zaměřovače, špatné načasování odskoku od letadla nebo zachycení se na něm výstrojí právě v okamžiku, kdy ho potřebujete opustit. V posledním jmenovaném případě jsou po výskoku metány tzv.večerníčky. Ty však nemají na team pražádný sedativní účinek jako při klasické pohádce na dobrou noc. Naopak, obvykle se sestáváme s nebývalou agresivitou u jinak velmi klidných teamových kolegů, v lepším případě s uštěpačnými poznámkami. „Je to pochopitelné, ale pánové a dámy tam dole, uvědomte si, že pokud kameramanovi nabijete, oči mu opuchnou, špatně vás zaměří a výsledek trestné akce je naprosto kontraproduktivní. Proto tak nečiňte. Rozmyslete si prosím i uštěpačné poznámky. My sami poznáme, že to nebylo 100% ní a velmi nás to mrzí. Výhrůžky ani sarkasmus mají negativní efekt. Naopak, je nutné kameramana chválit, hýčkat dobrým jídlem a pitím, nosit mu květiny a dary atd……. Nezapomeňte, že pokud budete pátého člena nosit na rukou, nemůže vám spadnout na hlavu.“
:-) citováno z Charty na ochranu kameramanů, autor –nzk-

celý článek -nzk- si můžete přečíst na keep falling.