![Logo Parashop [odkaz na titulní stránku]](obrazky/logo.gif){kind=logo}
V poslední dekádě měsíce července si dali parašutisté z celého světa setkání v ruském městě Rjazani, kde se konalo 32. mistrovství světa parašutismu CISM. Přestože vedením českého sportu je toto vojenské mistrovství světa (CISM) ceněno méně než civilní mistrovství světa pořádáné světovou leteckou federací (FAI), mezi parašutisty je tomu za normálních okolností naopak. Parašutismus má k armádě blízko a téměř všude na světě mají nejlepší tréninkové podmínky parašutisté právě v armádě. Proto se vlastně parašutistická špička potkává stejně na vojenském i civilním mistrovství světa, jednou jako reprezentanti armády, podruhé jako reprezentanti státu. Navíc MS CISM je přehlídkou největší parašutistické všestrannosti, protože zde jedno družstvo absolvuje tři různé sportovní disciplíny
V Rjazani závodilo 131 mužů z 28 států a 48 žen z 9 států. České armádní družstvo tvořili: Libor Jiroušek, Hynek Tábor, Jiří Gečnuk, Pavel Taršinský a Čestmír Zítka. Ve výpravě byli dále: Ing. Jiří Šafanda (vedoucí výpravy), Jiří Blaška (trenér), Ctibor Vach (rozhodčí), Jan Wantula (parašutista kameraman skupinové akrobacie – člen závodního družstva) a Karel Zahradníček (profesionální reportér a kameraman Armády České republiky).
Jak už bylo napsáno, za normálních okolností bývá na vojenském mistrovství světa i 40 účastnických států. Bohužel některým zemím, dělala Ruská federace tak velké problémy s vízy, že raději nepřijeli (Švédsko, Finsko,Spojené arabské emiráty), jiné země se vyjímečně nezúčastnily kvůli problémům s dopravou a neskutečně drahou nadváhou, bohužel to byly i státy patřící normálně k favoritům (Francie, Německo, Rakousko, Belgie).
My jsme na tom byli podobně. Přes velikou snahu vojenské kanceláře zahraničních styků, přes intervence Ministerstva zahraničních věcí ČR jsme víza dostali den před odjezdem jednu hodinu po poledni. Že by už toto byla součást taktiky, jak znervóznit soupeře? Jak obrátit pozornost trenéra od finální přípravy na administrativní problémy? Každý z kluků potřebuje dvě soupravy sportovních padáků. Jednu soupravu (hlavní a záložní padák s obalem a postrojem) na přesnost přistání, druhou soupravu na dvě disciplíny akrobacie za volného pádu (individuální a skupinovou). Takže za nadváhu jsme zaplatili navíc více než 50% ceny letenek.
Tím však naše překvapení nekončila. Můžeme se však jen domnívat, co bylo způsobeno vrozenou skromností ruského národa a co bylo záměrem „dopředu odrovnat soupeře“. Ubytování pro sportovce bylo opravdu sparťanské. 41 závodníků na jednom pokoji! To bylo pojato opravdu ve vojenském stylu. Ale účast dozorčího na pokoji, který se do tří hodin do rána dívá na televizi, který má celou noc rozsvícené zářivky nad stolkem dozorčího, který v 5 hodin ráno začne budit závodníky, protože to tak má nařízeno, to už je na mistrovství světa uděláno s určitým záměrem. Těch problémů bylo víc, ale nechci, aby tento článek vypadal jako výmluva za špatné výsledky Dukly Prostějov.
Opak je pravdou. Kluci se semkli, snažili se každý sám za sebe, družstvo drželo pohromadě a celkem se dařilo. Nejlepší, co se týká družstva to bylo paradoxně ve skupinové akrobacii. Paradoxně proto, že tuto disciplínu jsme trénovali přes zimu ve vzdušném tunelu a pak brzy na jaře Dukla absolvovala tréninkové soustředění ve Španělsku. I když z důvodů zdravotních problémů a neúčasti Jindry Vedmocha bylo vytvořeno ve skupinové akrobacii nové družstvo, kluci neudělali žádnou vážnou chybu, změny ve vzduchu byly plynulé a 14 bodů v prvním seskoku a 19 bodů ve druhém a třetím seskoku zajistilo družstvu pěkné 4. místo hned za specialisty na tuto disciplínu (USA, Švýcarsko,Litva). Všichni naši soupeři v celkovém hodnocení byli za námi.
Stejně dobře se našim klukům dařilo v individuální akrobacii. Jirka Gečnuk zajistil první medaili – zlatou pro české družstvo a sobě titul Mistra světa CISM v individuální akrobacii za volného pádu. Další umístění českých závodníků: Libor Jiroušek 4. místo, Čestmír Zítka 12. místo, Hynek Tábor 17. místo a Pavel Taršinský 33. místo, zajistilo v individuální akrobacii českému družstvu 2. místo za Ruskem.
Přesnost přistání je tradičně naši silnou disciplínou. Zde udělal radost všem fanouškům českého družstva Pavel Taršinský. Výsledkem 1cm odchylky po 7 soutěžních seskocích si Pavel zajistil bronzovou medaili v přesnosti přistání jednotlivců. Bohužel, ostatním členům družstva se už tak dobře nedařilo.
Přestože nám i hodně soupeřů fandilo a tvrdí, že česká škola přesnosti přistání je, co se týká technického provedení nejhezčí na světě, o zisku medailí rozhodují centimetry o které se odchýlí každý soutěžící od třícentimetrového středu prvním dotykem se zemí. A my jsme tzv. „drobili“ moc. Ve čtvrtém kole kluci bojovali jako lvi, přistávali do nepříjemného rotoru, který s větrem udělaly blízké stromy, ale bohužel žádná nula 2cm, 1cm, 1cm, 1cm, 2cm. V šestém a sedmém kole naopak ani centimetr penalizace. Kluci se rozjeli a potřebovali jsem dál skákat. Cokoli, dařilo se nám. Další seskok na přesnost nebo skupinovou akrobacii. Jenže náš vzestup sledovali i soupeři. Nebyli jsme jediní, kdo chtěl skákat, aby se přiblížil medaili. Tím, že se soutěž neskutečně vlekla a organizátoři taktizovali i naši věční soupeři a mnohonásobní mistři světa končili soutěž se svěšenými hlavami – bez medaile. Naopak, dařilo se skvěle Slovincům a Maďarům. To je sport.
Takže, když nám organizátor řekl, že soutěž skončila, měli jsme smíšené pocity. 2. místo, stříbrné medaile a titul vicemistrů světa v celkovém hodnocení družstev, co bychom za to před závody dali!!! Strach z toho, že dlouholeté opory Dukly Prostějov: Miloš Jurča a Jindřich Vedmoch tentokrát nereprezentují, byl minimálně zvláštní pocit před závodem. Ale kluci se fakt snažili a s přibývajícími seskoky se jim dařilo víc a víc.
Tvrdit, že předposlední den večer i kvůli tomu někdo schválně zapálil stan rozhodčích, kde shořela spousta měřící techniky a hlavně počítače, to už by snad byla spekulace, která do sportu nepatří.
Takže českým klukům z Dukly Prostějov: Jirkovi Gečnukovi (celkově 9.), Pavlovi Taršinskému ( celkově 11.), Hynkovi Táborovi (celkově 17.), Česťovi Zítkovi (celkově 30.), a Liborovi Jirouškovi (celkově 33.) patří veliký dík za tři medaile – zlato, stříbro, bronz a titul vicemistrů světa.
Jiří Blaška
