Může to znamenat, že se sejde pět nadšenců pro které je tandemový seskok malá výzva a zkusí si skočit rovnou na první seskok v životě ze 4 kilometrů s vlastním padákem na zádech. Co je k tomu vede? Asi zkusit něco nepoznaného, překonat sám sebe nebo zažít větší adrenalinový zážitek. Ke všem těmto motivacím může pomoci skupinový duch, který člověka podrží v okamžiku přechodné slabosti. Tak se stalo, že skupinka pěti odvážných se rozhodla o víkendu 17.7. tento krok do prázdna uskutečnit se vším co to přináší.
První krok při příjezdu na letiště už měli za sebou. Každého hřála v kapse lékařská prohlídka od sportovního lékaře.Někdo byl pouze vyzpovídán, jiný měl za sebou náročné vyšetření srdce a plic pod zátěží. Všichni ale vypadali zdravě a v pátek odpoledne se účastnili teorie na učebně letiště v Příbrami.
Součástí výuky bylo seznámení se s padákem a jeho funkcemi.Frekventanti zaujatě zjišťovali jak je vše důmyslně uděláno aby člověk v nouzi mohl odhodit hlavní padák a otevřít záložní a hned si to prakticky vyzkoušeli samozřejmě na zemi na cvičném postroji. Řízení padáku už bylo na pochopení jednodušší o to bylo horší si představit jak najdu letiště a zda budu schopen najít místo určené pro přistání. Přistávací manévr v podání instruktora taky nevypadá jako něco nesplnitelného.
Ráno po noci plné snů čekalo na odvážlivce seznámení se s volným pádem a zopakování všeho co bylo den předem řečeno. Zbývalo pouze vylosovat či určit pořadí. Vyhrál Honza a jako první se ráno dostal do letadla s dalšími dvěma instruktory a kameramanem. Před seskokem se ještě znovu skáče z makety letadla a na fotce letiště znovu probírají místa pro přistání a taktika řízení na padáku. Vyzbrojen vysílačkou se cítí Honza připraven na vše a odhodlaně odchází do letounu. Tak jsou tu 4 kilometry a Honza musí jít ke dveřím. Na některé drobnosti jako počítání sice zapomněl ale už leží ve vzduchu a začíná zrychlovat na konečnou pádovou rychlost asi 200 km v hodině. A už je tu kamera která zachycuje jeho snažení a pocit euforije, který se po stresu výskoku pomalu začíná rozlévat po celém těle. Povinné úkony zvládá na jedničku a teď už jen kontrolovat výškoměr a nezapomenout v 1800 metrech vytáhnout uvolňovač hlavního padáku.
Otevření padáku se zdařilo, akorát uvolňovač nějak vyklouznul z ruky. Řízení padáku pod dohledem instruktorovy vysílačky dopadlo na jedničku a ta kukuřice zas nebyla takový problém jak z výšky vypadala. Po příchodu na letiště předává Honza vysílačku a helmu Tomášovi a ten jde zase na věc. Po Tomášovi Kamil a po Kamilovi Filip a nakonec Lenka. Všichni byli ze seskoku nadšeni a jako každý kdo zažil volný pád nebyli schopni popsat své pocity. Některým se tento sport možná stane životním stylem, ale to už záleži na jejich rozhodnutí. Vybaveni certifikáty a videozáznamy opouštěli v sobotu večer letiště s pocitem velkého zážitku
Gejza