První závod Evropského poháru v parašutismu 2005

O víkendu 14 a 15.5.2005 vyhrávali v Rakousku vedle českých hokejistů i čeští parašutisté.
První závod Evropského poháru v parašutismu 2005 - dvě nejcennější vítězství putují do prostějovské parašutistické Dukly.
Evropský pohár v parašutismu je největším soutěžním podnikem ve sportovním parašutismu na světě. Od května do září se schází na šesti závodech celá nejen evropská, ale i světová špička parašutistů v přesnosti přistání. Mezi 150 až 200 parašutisty, kteří spolu soutěží v té největší moné konkurenci nikdy nechybí, kromě parašutistů z Ruska, Ti nejlepší z mistrovství světa: Italové, Slovinci, Francouzi, Němci, Maďaři, Chorvaté. I parašutisté z České republiky, současní vicemistři světa v této disciplíně a držitelé dvou platných světových rekordů (v jednotlivcích i družstvech) rádi využívají možnost zúčastnit se tohoto podniku.
Trenér Dukly Prostějov nám k tomu řekl: "Je to nejlepší způsob stálého porovnávání s těmi nejlepšími na světě. Vždyť jen z Itálie sem jezdí pravidelně minimálně čtyři týmy. Italové jsou současní mistři světa, a tak jako my máme profesionální instruktory sportu v Dukle Prostějov, tedy v armádě, tak oni je mají profesionální sportovní parašutisty jak v armádě - Esercito, tak i v policii - Carabinieri. Silná domácí konkurence a boj o nominaci do národního týmu je pro Italy zárukou úspěchu na většině mezinárodních závodů.
My se závodů účastníme pod hlavičkou Dukly v rámci přípravy v armádním týmu.Tím, že tento sportovní podnik vzhledem k určitým neshodám v mezinárodní parašutistické federaci je pouze pohárovou soutěží, nejsou tyto výsledky zajímavé ani pro sportovní svaz, tedy Aeroklub České republiky, ani pro ministerstvo školství, což znamená, že za ně nejsme nijak ohodnoceni, abychom si zajistili více financí pro další sportovní přípravu. To je paradox našeho sportu. Tam, kde je největší konkurence (evropské poháry), tam kde musíme podat největší možný výkon (soutěže CISM), kde získáváme nejcennější medaile z hlediska naší odbornosti a uznání a popularitu mezi světovou konkurencí, tam nám řeknou úředníci rozhodující o financích, že je tyto výsledky nezajímají, že je zajímá jen mistrovství světa a Evropy.
Jediné, co mě těší, že klukům nikdo nevezme ten krásný pocit na stupních vítězů před evropskou i světovou parašutistickou špičkou a ten dlouhý zástup gratulantů po posledním seskoku soutěže, když to kluci dotáhnou do vítězného konce. A tento víkend si tohoto pocitu užili požehnaně. 1. místo v soutěži družstev a 1. místo v soutěži jednotlivců. Co více si přát?" Ale odjezd družstva na závody nebyl zrovna v dobré pohodě, co nám k tomu řeknete: "Letos nás provází veliká smůla s počasím. Nevyšlo nám soustředění ve Španělsku, udělali jsme polovinu plánovaných seskoků a doma skáčeme velmi málo. Stále fouká vítr nebo prší a mraky jsou nízko. Kluci cítili, že nemají natrénováno a nechtěli jet. Jenže je dobré vidět, jak je na tom konkurence na začátku sezóny, kdo omladil družstvo, kdo používá jaký padák, koho omezily finance, protože tento problém má mnoho týmů, kdo kde a jak trénoval přes zimu, kolik mají soupeři seskoků apod. Kluci nechtěli hazardovat se svoji dobrou pověstí, neměli čas vyzkoušet nové postroje z Francie apod." Ale nakonec většina zaskákala skvěle a dvě zlaté medaile v hlavních kategoriích jsou obrovským úspěchem: "Kluci bojovali jako lvi. Skákali tak technicky čistě a v psychické pohodě, že jsem nevěřil vlastním očím. Hodně soupeřů, jak trenérů, tak závodníků přišlo a říkalo, že jsou překvapeni, jak precizní jsou obě družstva prostějovské Dukly v technice provedení seskoků. A přitom v Lochenu byly velice složité meteorologické podmínky. Foukal silný nárazový vítr. Celý pátek se vlastně pročekal a i závěrečné seskoky v neděli byly na hranici regulérnosti. Všechny dobré týmy měly problémy. Jen kluci vším prošli nejlépe jak se dalo a získali zasloužený obdiv. Jenže přede mnou jsou teď dva problémy. Jednak si to neumím vysvětlit, což bych jako trenér asi neměl říkat, jednak bych si přál, aby v takové formě a pohodě skákali kluci na konci srpna na mistrovství Evropy doma v Prostějově. Jak naplánovat další přípravu, abychom to na ME zopakovali a forma byla nejlepší v pravý okamžik? To je oříšek!" Můžete říct něco k družstvům Dukly a k jednotlivým závodníkům: " Družstvo A - Jindřich Vedmoch, Miloš Jurča, Hynek Tábor, Jiří Gečnuk a Ivan Hovorka skákalo skvěle. V prvním kole přistávali kluci v neregulérních podmínkách a byl jim nabídnut opakovací seskok. Přestože jsme měli součet 3 cm, kluci výsledek akceptovali a takticky se rozhodli v daných podmínkách pokračovat dál v soutěži. To se později ukázalo jako velmi rozumné. Ve třetím a čtvrtém kole všichni členové družstva zasahovali pouze čistý střed a to nás posunulo do čela soutěže. Chodili za mnou soupeři a ptali se, zda to není nový světový rekord. Stejně skákali kluci i v pátém kole. Čtyři čisté středy, obrovský údiv soupeřů, až poslední závodník družstva Ivan Hovorka se odchýlil o pouhý jeden centimetr, což nás nemohlo na prvním místě ohrozit. Kluci suverénně v konkurenci 36 týmů zvítězili a nechali za sebou o 4 cm tým Itálie. Vyměnili jsme si pořadí z posledního společného závodu - loňského mistrovství světa. Družstvo B: Přestože zde těsně před odjezdem došlo k veliké improvizaci, jeden ze stabilních členů týmu Roman Štarha onemocněl a byl nahrazen nováčkem Jakubem Pavlíčkem a nastal problém v jakém pořadí bude družstvo vyskakovat z letadla, přesto kluci zvládli závod stejně dobře jako družstvo A. Právě to znásobilo obdiv k českým parašutistům. Kluci před sebe pustli vedle svých klubových kolegů jen družstvo Itálie a reprezentační týmy Slovinska, Německa a Francie, tedy stálé medailisty z mistrovství světa. Až za nimi skončily loni tak úspěšné týmy Maďarska, Chorvatska a dalších 28 družstev celkem ze 17 evropských států.
Kluci jak už jsem řekl byli všichni dobří v těžkých podmínkách dokonce výborní. Ke každému v pořadí, jak skákali jen stručně:
1. Jindřich Vedmoch: mistr světa v této disciplíně z roku 1992. Dlouho jsem ho neviděl zasahovat nulu s takovou jistotou jako tady. Padák umí vodit skvěle, ale loni se občas o nějaký ten centimetr ušlápl. Tady za celou dobu jen o jeden. Skvěle vodil skupinu.
2. Miloš Jurča: 3. místo v hodnocení jednotlivců na posledním MS. Zde skákal v pohodě a uvolněně a při tom bojoval o každý centimetr. Takže nakonec mu rozhodčí přidělili jen ten jeden jediný trestný, který ho připravil tady o medaili, ale skákal skvěle pro tým.
3. Hynek Tábor: světový rekordman v této disciplíně. Nebyl v pohodě, ale bojoval. Taky jen jeden jediný centimetr penalizace. Stejně jako na Jindru a Miloše na něj zůstala jen čtvrtá příčka v absolutním pořadí.
4. Jirka Gečnuk: trojnásobný vicemistr světa a vojenský mistr světa v přesnosti přistání. 5 x 00 centimetrů, 5 x absolutní střed. 1. místo v jednotlivcích. Co dodat? Gratulace a poděkování.
5. Ivan Hovorka: člen družstva vicemistrů světa. Zvyká si na nový padák, ale bojoval s přehledem. Získal čtyři trestné centimetry. Tým to neohrozilo, naopak v rozhodujících momentech tým podržel.
6. Pavel Taršinský: Skákal pro něj v nezvyklé pozici prvního člena družstva.Navíc musel opakovat seskok. Velký nápor na jeho psychiku. V opakovacím seskoku udělal chybu, která připravila B tým o lepší umístění, možná i o medaili.
7. Jakub Pavlíček: Vybíral si nováčkovskou daň na mezinárodních závodech. Nervozita provázela jeho výkony, ale bojoval. V tréninku už umí skákat lépe, ale závažnou chybu s nejvyšší penalizací neudělal.
8. Čestmír Zítka: člen družstva vicemistrů světa. Skvěle vedl B tým a sám skákal velmi dobře. Po čtyřech kolech byl s Jirkou Gečnukem na 1. místě. Až odchylka 2 cm v posledním seskoku ho odsunula na 12 místo. Vzhledem k tomu, že si zvyká na nový padák, byl jeho výkon výborný.
9. Libor Jiroušek: člen medailového družstva z MS 2003. Skákal velmi dobře. Jen v jednom seskoku se mýlil o 2 cm. To přispělo k úspěchu družstva Dukla B.
10. Oldřich Šorf: mladý člen Dukly Prostějov potvrdil svůj velký talent pro tuto disciplínu. Také celková penalizace jen dva centimetry, skvělý výsledek pro tým.
11. Jirka Nytra: hostuje v Dukle jako junior a připravuje se na juniorské mistrovství Evropy. Skákal dobře, dobře vodil padák k cíli, ale nervozita mladého nováčka způsobila nepřesnosti v zasahování cíle. Zde skákal v mezinárodním inter týmu, aby získal zkušenosti na velké mezinárodní soutěži. Když na závěr řeknu, že rakouská vesnička Lochen byla přátelským hostitelem, letadla rakouské armády vozila parašutisty naprosto bez problému z posekané louky za vesnicí tisíc metrů vysoko, tak tím mohu jen podtrhnout dobrou úroveň soutěže. Byla to soutěž jak má být a velký úspěch pro sportovní arašutisty Dukly Prostějov. A to, že hokejisté ve Vídni pro nás byli velkým vzorem a vzájemně jsme si fandili přes smsky se sekretářem Svazu ledního hokeje Martinem Urbanem, to zase jen podtrhlo naši bojovnou atmosféru a chuť ukázat, že Češi umí...
Výsledky: Družstva:
1. Česká republika - Dukla A - 7 cm
2. Itálie - Esercito -11 cm
3. Slovinsko - Flycom Alc - 23 cm
4. Německo - Armádní tým 1- 29 cm
5. Francie - muži -33cm
6. Česká republika - Dukla B - 38 cm
Celkem 36 družstev
Jednotlivci :
1. místo Jiří Gečnuk - Česká republika - 00 cm
Torsten Kunke - Německo- 00 cm
Francesco Gullotti -Itálie-00 cm
4. místo Jindřich Vedmoch - Dukla A -01 cm
Miloš Jurča -Dukla A - 01 cm
Hynek Tábor -Dukla A - 01 cm
12. místo Čestmír Zítka - Dukla B 02 cm
Libor Jiroušek -Dukla B - 02 cm
Oldřich Šorf -Dukla B - 02 cm
29. místo Ivan Hovorka - Dukla A- 04 cm
81. místo Jakub Pavlíček - Dukla B- 13 cm
100.místo Pavel Taršinský - Dukla B -19 cm
134. místo Jiří Nytra - inter team - 26 cm
Celkem 180 závodníků
Kategorie Master - nad 50 let - 20 závodníků - bez české účasti - vítěz Oreste Zambarda z Itálie - 5 cm
Kategorie Junior - do 22 let - 8 závodníků - vítěz Thomas Trammer z Rakouska - 7 cm; Jíří Nytra 7. místo - 26 cm
Kategorie Ženy - 21 závodnic - bez české účasti - vítězka Petra Podgorsek ze Slovinska - 12cm.

Jiří Blaška