Baby na MČR v RW

Na konci loňské sezóny jsme se nějakou čirou náhodou sešly na letišti ve stejnou chvíli. Někde mezi čekáním na výsadku a raním probouzením u snídaně jsme zjistily, že pravděpodobně jediný způsob, jak po individuálních začátcích se skákáním rozumně pokročit, je začít skákat spolu jako ženská čtyřka.

Měly jsme obrovské štěstí, že je Gejza nadšenec do skákání a že má vzácnou schopnost nám vysvětlit, že když se ve vzduchu otočíš o 180 stupňů, tak vlastně uděláš 360 … to přece dá rozum :o)

Po seznamovacím skákání loni na podzim v Empurii, kdy jsme se navzájem oťukávaly a zmenšovaly svůj rozptyl po obloze, jsme pořádné skákání začaly letos na jaře soustředěním na Floridě v DeLandu. Jak již bylo řečeno, naším cílem na začátku sezóny bylo zúčastnit se MČR a nebýt poslední. Kdo viděl naše seskoky z Empurie může potvrdit, že to byl velmi ambiciózní plán. Ale poletování ve větrném tunelu, adrenalinová přistání na palmách a jiné progresivní metody tréninku nám pomohly zahájit sezónu v Příbrami v poněkud stmelenější a stabilnější formaci na obloze.

A pak už to šlo jak na kolotoči – vozíčky, letadlo, balení, vozíčky, letadlo, balení, večírek, vozíčky, letadlo, balení, ...

Po Skyservice Cup, kdy jsme skončily statečně poslední s jednou nulou na triku, jsme si rozhodně nedělaly ambice na žádné slavné umístění na MČR. Nebýt poslední a nepředvést nulu – to byl hlavní cíl.

Popravdě, naším postupem do semifinále, jsme nejvíc překvapily asi samy sebe. Já osobně mám pořád skvělý pocit z toho, že jsme všechny kola skákaly v pohodě a že jsme si to hodně užily. Co vám budu povídat - K, M, 21, 5 nebo 4, 12, A – to jsou přece krásné skoky :o)

Účast na MČR byl skvělý zážitek. My holky jsme si udělaly radost výsledkem 4 body na seskok (zrychlení z 0 na 4 za 6 měsíců nás hodně těší) a týmy, které se umístily na špici, předvedly opravdu pěkné skoky, radost pohledět. Go Blue Skies! Za rok ty pavouky porazíte!! Takže všem blahopřejeme a už se těšíme na další setkání. Třeba se povede zase něco dřív než až na mistrovství.

Hanka, 2.9.2004